Po dlouhé pauze jsme se konečně dočkali, kultovní akce FLAT OUT DAYS je zpět! S klukama jsme vyrazili do Slovinska na nejlepší freeride akci široko daleko!
Naše nesmrtelná parta: Martin Lébl, Honza Špika, Adam Semerák a fotograf Adam Cvinger. Už v neděli jsme vyrazili do Bikeparku Kálnice, abychom se v klidu rozjezdili, nastavili naše nová kola a byli alespoň z poloviny připravení na velké polety. Hned cestou jsme měli lehčí zádrhel s autem… praskla hadice od turba a auto přestalo jet. Naštěstí je Honza kluk šikovnej a když zrovna nehlídá jeho malou dcerku, tak se vrtá ve všem možným, takže mu oprava auta nedělala až takovej problém. Rozebral půlku motoru, vytáhl hadici, našrouboval vruty, zamotal amerikou a jelo se dál!
Do Slovinska jsme dorazili v pondělí kolem oběda… nový horský resort Bikepark Kope ,kde se celý festival odehrával, nás mile překvapil svými navoněnými hotely. Celý areál působil dojmem, jak kdyby ho před týdnem dostavěli. Holky z festivalu nás krásně uvítaly, daly nám náramky, všechno vysvětlily a mazali jsme se zabydlet k dalšímu pozvanému z Čech – Teodor Kováč aka T-Dog. Netrvalo to dlouho a připojil se k nám poslední člen party - Honza Volf, tím byla Czech crew kompletní.
První dojmy z velké lajny, na kterou jsme se šli hned podívat, byly všelijaké. Dopad velký jak dvoupatrový rodinný barák a mezera mezi odrazem a dopadem byla delší než kamion… každopádně co nás nejvíc zarazilo, byly „dvojitý“ dopady… první dopad je tzv. case pad, který slouží jako záchranná plošinka, kdybyste skok nedoletěli, a druhý dopad je ten, kam byste měli správně dopadat a je více prudší. Nojo, bylo by to super, jen case pad měl na délku 6 metrů a až potom byl dost prudký dopad, na tak velký skok…což nás dost zarazilo a lehce vyděsilo. Večer jsme se potkali se všemi známými, který jsme neviděli roky, pošprechtili anglicky a nachystali si kola na další den.
![]() |
![]() |
Jak jsem už říkal, tenhle festival není jen o ježdění na kole, ale mají perfektně dotáhlou každou hodinu mimo ježdění do puntíku! Po pozvaný jezdce si přichystali snídaně ve stylu švédských stolů. Po snídani přišel čas na mou oblíbenou aktivitu a to Morning Yogu. Tělo probuzený, rozhýbaný a připravený na celodenní zápřah. Po yóze následuje Mindset Workshop a dopoledne končíme Sound Healingem.
![]() |
![]() |
Každopádně krom těchto spirituálních aktivit jsou na festivalu i jiné aktivity a závody, kterých se může zúčastnit úplně každý… Braap Challenge, Longest manual, Raw Dual Slalom nebo Trick Session do mulče. Člověk se jednoduše nestíhá nudit, ani se nenadá, je podvečer a rázem se ocitne na tom nejdůležitějším…. FEST SERIES Show!
Po celém dni, kdy jsme se s klukama rozkoukávali a zkoušeli všechny aktivity, jsme si šli dát pár jízd do nově vybudovaného bikeparku, o který se stará Batt Crew. Naštěstí to mají kluci zase dobře promyšlený a vedle velké lajny postavili menší lajničku, kde byl asi "jen" 17ti metrový step-up, kde se dalo krásně rozjezdit.
Přišla naše hodinka, všichni pozvaní jezdci se setkali na velké lajně, dal se krátký meeting a šlo se do akce. No, ale… nikomu se do toho moc nechtělo. Atmosféra se dala krájet a všichni čekali, kdo se do toho vrhne jako první. Našlo se pár jedinců a najíždělo se. Není nic příjemného jet na skok, který má na délku 26 metrů a jedete na něj rychlostí 70 km/h. Celá lajna byla dost měkká, takže to moc nejelo. Jako první to odpanil Němec Pascal Kobl a za ním hned mladý belgický talent Enzo Candaten. Oba dva šli těsně za ostrou hranu na case pad. Netrvalo dlouho a odpálil jsem to i já. Všem se v tu chvíli asi zatajil dech, protože jsem propásl načasování v odraze a šel dost na předek… naštěstí jsem to na dopadu podržel a nic se nestalo! Druhý pokus byl o poznání lepší, nicméně chyběly stále zhruba 2 metry do čistého dopadu a ať byla snaha všelijaká, nešlo zrychlit, nešlo se odrazit víc. Trať byla měkká a po 4 pokusech jsme to všichni vzdali.
Počasí bohužel nepřálo a od úterní noci dost pršelo a přestalo až ve středu večer. Takže jsme celý den hráli karty, kostky a odpočívali jsme. Ve čtvrtek ráno bylo už zase hezky a po velkém dešti, který zničil velkou i malou lajnu, se vyhlásila brigáda, aby se dalo jezdit. Na nic jsme nečekali a vyrazili jsme nahoru klukům pomoct. Překvapivě se na obou lajnách sešlo hromada lidí, která pomáhala. Naše česká parta se přifařila k Filipovi Dianovi s Lukášem Mayerem, kteří jsou původně z Kálnice a pomáhali stavět velkou lajnu. Chopili jsme se lopat, hrabiček a makalo se. Měli jsme na starost první dopad, který se zkrátil asi o 2 metry a přechod mezi dvěma dopady se zmírnil, aby nebyl tak ostrej.
Po odpoledním ušejpování skoků byli všichni jezdci klidnější a panovala pohodová atmoška. V 6 hodin se otevřela velká lajna a šlo se skákat! Tentokrát bylo vše tvrdší a nájezdová rychlost byla větší. Párkrát si každý najel na skok, mrknul na stopu a rychlost a odpálili to všichni hezky postupně. Ale furt to nebylo nic příjemnýho a nebyl to skok, z kterýho by měl člověk radost. Každopádně všichni z party měli velkou radost, že to skočili bez větších problémů.
![]() |
![]() |
Pátek, den jak korálek! Ranní obžerství na terásce, sluníčko zahřívá, rozcvička na józe, odpolední ježdění v bikeparku a v podvečer razíme na totálně tvrdou trať, na který se shromáždila hromada lidí! Big Line session zahájena a Czech train is on fire! Sice nejsme žádný hvězdy, neděláme velký triky, ale zato máme nejhezčí vlaky ze všech! Haha. Od začátku jezdí společně duo Motejl a Kačer, oba bílý kola Commencal – Furious a Clash v akci pospolu! Semiš všechny ohromuje svým krásným stylem a brutálním whipem. T-Dog nasazuje své slopestyle triky na rozehřátí a po pár jízdách zabije jako první ze všech backflip! Lidi šílí, trhají si vlasy a Teo slaví svůj nejdelší backflip, který kdy dal. Volfik si skáče v závěsu ve svém ojedinělém stylu a užívá si ježdění na těch největších skocích, na kterých jezdil.
Páteční ježdění bylo ze všech nejlepší… atmosféra byla skvělá, jezdilo spoustu jezdců, padaly tam hezký triky a nikdo se vážně nezranil. Bohužel se ale skákal jen první skok z dalších 5 skoků, které byly ještě delší než ten první – největší měl 30 metrů. Počasí a vysílení šejprů vzalo za své a bohužel se nestihlo upravit a ztvrdnout ostatní skoky.
![]() |
![]() |
Hlavní den celého festivalu byla sobota…na louce bylo najednou 3× víc lidí než předešlé dny a atmosféra opět zhoustla. Bylo to velký, každý měl svou jízdu, ve které se měl předvést. Nikomu se do toho moc nechtělo, všichni jsme byli hodně nervózní. Když už jsme se odhodlali jít skákat, přišel silný vítr a ježdění tak bylo bohužel zrušené. Se zklamáním jsme se odebrali do kempu a řešili ranní, náhradní ježdění. Podle předpovědi totiž ráno foukat nemělo. V neděli ráno jsme dali jednu jízdu na malé lajně a hned na druhou jízdu jsme šli skákat na velkou lajnu. Nefoukalo, trať byla suchá, tvrdá a skákalo se suprově. Bohužel, než jsme vyjeli na třetí jízdu, tak nás na startu zastavili, že dole opět fouká a trať se zavírá.
Zklamaní, ale přesto šťastní, že celá posádka přežila tyhle gigantický skoky bez úrazu. Celej festival byl skvělej, organizátoři do toho dali spoustu energie, promysleli všechny detaily, postarali se o jezdce ve všech směrech, snažili se zabavit všechny věkový kategorie a mnoha lidem zaryli nepopsatelný zážitek vidět skákat takhle obrovský skoky.
Děkujeme moc FDF Bike Shopu za naladěný kola a super gear, ve kterým jsme mohli reprezentovat na této mezinárodní freeride akci - Flat Out Days 2025!
Autor článku: Martin Lébl
Foto: Adam Cvinger, Tadej Strah